Celý tým středně velké specializované internetové firmy se tísnil v nepříliš rozměrné kanceláři a každý z členů byl pohroužen do svých myšlenek. Na čestném místě v otáčecím křesle trůnil produktový manažer a tvářil se chvílemi sveřepě a chvílemi nijak. Sveřepý výraz odkoukal v populárním westernu a několik týdnů ho před zrcadlem poctivě trénoval.
Nasazoval ho v případech, kdy bylo nutné dát podřízeným najevo, že to, co právě hodlá pronést, myslí smrtelně vážně. Jak se ten herec jenom jmenoval? Slint nebo tak nějak. Ne, ne. Clint Eastwood! Pohled nijaký pak byl výhradně sebeobranný. Používal ho v okamžicích, kdy absolutně netušil, o čem jeho ovečky právě hovoří. Což se mu i přesto, že se honosil čerstvě zakoupeným titulem Mgr., stávalo až nepříjemně často.
Jenže komunikovat s houfem pravověrných programátorských exotů bylo často mnohem těžší, než domluvit se s hejnem plameňáků růžových. Slyšíte spoustu zvuků, ale uniká vám jejich smysl. Naštěstí náplní jeho funkce nebylo jim porozumět, ale donutit je k činnosti, která přetavena marketingovým oddělením do srozumitelnosti, měla praktický a především finanční efekt. Jako v tomto případě. Byli na konci své cesty, ale zároveň také na začátku, což byl paradox, ale tak už to v životě chodí. Neformálně si uvolnil příliš utaženou kravatu, pohodlně se usadil a zahájil poradu.
„Pánové, především bych vám chtěl poděkovat za skvělou práci a vyjádřit uspokojení nad tím, že stanoveného cíle bylo dosaženo,“ pronesl poněkud škrobeně a přítomným se nadmula prsa pýchou. „Je ale třeba také poznamenat, že jsme trestuhodně zaspali dobu,“ doprovodil další větu sveřepým pohledem. Prsa se propadla. „Bohužel, je tomu tak. Kdejaký jouda, co nabízí optimalizaci pro vyhledávače, má už dávno vlastní SEO analyzátor. Popravdě nechápu, jak jsme tak dlouho mohli vůbec fungovat bez této užitečné pomůcky. Viníka najdeme později, teď bych prosil krátké shrnutí a případné sdělení problémů, které bude ještě nutno vyřešit.“ Uvolnil se a obličejové svaly jako na povel provedly redesign výrazu na stav nijak.
Chvíli panovalo zádumčivé ticho a pak se osmělil vedoucí týmu programátorů, kterému ostatní přezdívali Týdeník, protože pronesl maximálně jednu větu za sedm dní, a to ještě málokdy rozvitou. „No, šéfe, prakticky to celé máme po kupě. Analyzátor analyticky analyzuje a vytváří analýzy.“ Oddychl si, na další týden má s mluvením vystaráno. „Jo,“ převzal štafetu mladík neurčitého věku sedící po jeho pravici, „funguje, ale vykazuje ještě pár drobných nedostatků. Kupříkladu ani náš vlastní prezentační web nedosáhl ve výsledné analýze požadovaných sto procent.“ „Há há há...“ ozval se další pracovník s výrazně asijskými rysy, jemuž říkali přátelsky a bez postranních rasistických myšlenek Mongol. Trpěl mírnou vadou řeči, ale pilně na sobě pracoval.
„Čemu se tlemíš, Mongole?“ usadil ho Advoš. Ten v týmu zastával nepříliš oblíbenou roli ďáblova advokáta. Fakt, že byl vždy přehlasován, si ale nebral moc osobně. Výplatní páska zavírá efektivně ústa i jinačím borcům. „Se netlemím, vole,“ zmobilizoval všechny své řečové rezervy Mongol, „ch ch chtěl chtěl jsem jenom říct, že há jedničky nám dělají trochu problémy. A v v v vůbec všechny tyhle háčka se nějak blbě počítají, ž ž ž že jo.“ Oddychl si. Zlatá klávesnice. „Poladíme, doděláme,“ vzal si slovo nejstarší člen pracovní skupiny, „description, keywords, znaková sada i klíčová slova také ještě trochu haprují, ale...“
„DOST!“ zarazil vodopád myšlenek produkťák. Zčásti proto, že nechtěl poradu protahovat a také proto, že přestával sdělovaným informacím rozumět. „Nebudeme se pitvat v detailech. Technickou stránku věci máte na starosti vy a koneckonců je úplně jedno, jaké váhy či kritéria nastavíte. Protože,“ ztlumil spiklenecky hlas, „na tom prakticky vůbec nesejde. Všechno, co vám nyní povím, neopustí zdi této kanceláře. Celý systém má být a také bude postaven především na psychologii barev.“ Programátorský tým si vyměnil nechápavé pohledy. Na přípravě systému strávili spoustu bezesných nocí a nyní si připadali trochu podvedeni. Produktovému manažerovi nemohla navenek projevená zmatenost zaměstnanců uniknout.
„Klid, pánové, klid, já vám princip vysvětlím. Ještě jednou, protože při plánování projektu jste ho, zdá se, nesprávně pochopili.“ Jarda Dumal, zvaný Advoš, zastávající roli advocatus diaboli, zbystřil pozornost. „Máte všichni řidičák?“ pokračoval manažer, „máte. Takže znáte klasické pouliční semafory. Červená - to je blbý, musíte stát a nikam se nedostanete. Oranžová - pohoda, jste už téměř na cestě. No - a zelená, to je ráj. Volno. Frčíte a jste k nezastavení. Přesně s těmito barvami postavíte výsledek analyzátoru. Podívejte - je úplně jedno, jak to uvnitř bude fungovat, klidně použijte generátor náhodných čísel, nebo jak se to jmenuje, ale důležité jsou dvě věci.
Za prvé - červená či oranžová musí převládat prakticky u každého výsledku. Zelená bude výjimka, ale musí se občas objevit, aby ti, co mají červenou nebo oranžovou těm zeleným záviděli. Pak už jenom stačí ke každému výsledku doplnit kontaktní formulář a et voilà, call to action je na světě. Nic nenakrkne majitele eshopu víc, než když jeho konkurence bude zářit zelenou. A o to jde. V kombinaci s magickou numerologií, kdy stovka bude těžko dosažitelným cílem, získáme strašnou spoustu zákazníků. My pak jenom opravíme klientův web tak, aby měl v analyzátoru zelenou a fajrunt. Větší vědu není třeba v celém systému hledat, ani ji tam složitě programovat. Do zítřka,“ poklepal důrazně propiskou na stůl, „budete mít komplet vše hotovo a tím končím poradu.“
Zaražení programátoři se jako jeden muž zvedli ze židlí a s povislými rameny opouštěli místnost. Jen Advoš se pousmál. Zavíraje dveře kanceláře si totiž vzpomněl na jeden legendární český film a kultovní hlášku, týkající se proletářů. Když si v duchu zarecitoval její parafrázi, nálada se mu pozvedla do nebeských výšin. Jenom pro větší korektnost nahradil prdel za říť.
Poznámka: Veškerá podobnost s žijícími osobami či existujícími společnostmi je čistě náhodná a vychází výhradně a pouze z autorovy bezbřehé fantazie. Ve skutečnosti je SEO analyzátor skvělou webovou aplikací, která plní přesně účel, pro nějž byla stvořena.