Měl všech optimalizačních šamanů plné zuby, přestože osmičky nedávno absolvovaly resekci a prostor po vylomené čtyřce vpravo nahoře ještě dostatek místa nabízel. Jeho povoláním, a také vášní a koníčkem, byla kodéřina.
Spousta lidí se domnívala, že jde o nezáživnou otrockou práci, přičemž opak byl pravdou. Kája žil s hatmatilkou už tak dlouhou dobu, že by se jejich vzájemný vztah dal nazvat manželským svazkem. Občas se v dobrém poškorpili, ale každé ráno se těšili, jak si spolu pěkně, a občas i sémanticky, zatagují a zaklírují.
Když ještě vyráběl weby výhradně pro lidi, nikdo mu neházel klacky pod nohy. Kromě pár vzpurných prohlížečů, ale jejich manýry záhy prokoukl a naučil se s nimi vcelku vycházet. Vyhledávače ignoroval, protože byl jejich problém se v dobře popsané a logické specifikaci vyznat. Jejich tvůrci navíc byli, a dosud jsou, královsky placeni. Svět byl krásný do okamžiku, než na scénu vtrhla "SEO optimalizace". Často se mu chtělo zvracet.
Bylo až neuvěřitelné, kolik profíků na HTML se odkudsi z neznáma vyrojilo. Asi mají někde v Čechách hnízdo, dumal, a už potřetí s nevěřícným výrazem ve tváři četl pětistránkový dokument, nazvaný "Analíza SEO optimalizace webu Čubíček.cz".
Annu a její lízinku znal z erotických serverů, ale nebylo mu jasné, proč se holky hrnou do online dgitálního marketingu, když jsou od přírody vybaveny analogovým zařízením, které má ambice učinit každého šťastným. Alespoň na prchavý okamžik.
Celý dokument vyhlížel jako vytištěný ze SEOmatu, z něhož také ve skutečnosti pocházel. Rady v něm obsažené připomínaly vogonskou poezii, což by nevadilo, kdyby Káju k večeru nezdupal načuřený klient, který si nenechal vysvětlit, že na hypertextový jazyk je tu odborník on, a ne nějaký pitomeček, co jednou omylem zapnul internet, a v tu ránu z něj byl profesionál na slovo vzatý.
Vidina zbytečné práce a mírné přiškrcení penězovodu ho fakt nasralo. Zavřel "analízu" a vyrazil na web zjistit, kolik trestní zákoník účtuje za rozbití držky. Moc, usoudil, a pokorně se vrátil k písemně vyvedeným radám "SEO optimalizátora". A zase se mu chtělo zvracet.
Roztřídil si borce, s nimiž měl už zkušenost, do tří skupin. Nejhorší ze všeho byli Validníci. Ti věděli hovno, ale měli v zádech uznávanou autoritu. V těsném závěsu za nimi kráčela digitálním světem početná banda SEOmatiků. Zbytku říkal Pitomečci, přestože to vůči těm skutečným bylo mírně nespravedlivé. Samozřejmě existoval i průnik množin, takže nebyl problém narazit na Pitomečka Validníka, nebo Validníka SEOmatika. Všem dohromady, aby se nezbláznil, říkal souhrnným názvem SEOuškové.
Inspiraci našel v legendárním českém filmu a něžné jméno zvolil z čiště sebeobranných důvodů. Nemohl ze sebe sypat kurvy stokrát denně. Manželka by mohla mít námitky, a flegmatický domácí čokl, který ani po třech letech nepochopil příkaz "lehni", by se mohl naučit lehat na povel "kurva". Což nebylo žádoucí ani praktické, a tak kodér Kája vymyslel hádanku. Posílal ji e-mailem všem optimalizátorům, aniž se dočkal správné odpovědi.
Tajně v sobě choval naději, že jednou možná někdo odpoví správně na otázku: "Kolik tagů je třeba k vytvoření validní HTML stránky, kterou vyhledávač bez problému pochopí?" On pak nebude muset odesílat správnou odpověď a přestane se mu chtít zvracet. Ale do té doby bude na všechny strany rozesílat e-mail následujícího znění:
"Jen dva tagy stačí, SEOušku!"